V USA jsem už potřetí. V letech 2011 a 2012 jsem zde strávila pracovně celé léto, tenkrát v programu Work and travel jako záchranář - plavčík v aquaparku. Čtyři měsíce pobytu za velkou louží byly tenkrát dle mého až moc času na poznání místních zvyklostí a možností. Tehdy jsem se moc nestarala o to, co jím, takže na denním pořádku byla kuřecí prsa na tisíc způsobů, nekonečné množství párků, hromada toustového chlebu se sýrem a šunkou, rýže, brambory, sterilovaná zelenina a kýble zmrzliny. Během cestování jsme využívali především řetězce rychlého občerstvení, ať už šlo o pizzu, hamburgry nebo čínské nudle. O nějakém gastrozážitku se rozhodně mluvit nedalo. Celkově jsme se stravovali velmi nízkonákladově, chtěli jsme vydělané peníze utratit za cestování a jídlo pro nás nebylo prioritou. Teď už vím, že jsem to mohla udělat líp, ale znáte to, člověk si na všechno musí tak nějak přijít sám.

Čerstvé ovoce a zelenina pro mě tehdy byli posvátnou záležitostí, do obchodu jsme se totiž dostali přibližně jednou za dva týdny, ovozel tvořil vždy ty dražší položky nákupu a na bytě bylo téměř nemožné skladovat takové množství jídla. V roce 2013 jsem se chtěla do Států pracovně podívat potřetí, nicméně události v mém životě nabraly nečekaný směr. Od té doby mi už není jedno co jím a jak žiju.

Letos jsem se konečně vydala do Států potřetí, tentokrát však pouze na třítýdenní dovolenou a to v rámci Operace PUSA. Státy teď vidím jinýma očima a všímám si věcí, které by si před pěti lety mou pozornost rozhodně nezískaly. Proto nejsem schopná porovnat, jak se možnosti veganského stravování za tu dobu posunuly, neb tenkrát jsem ani nevěděla co je tofu, tempeh nebo lilek a už vůbec co znamená značka: vegan. V sérii blogů Veganem v USA vám ale rozhodně vylíčím, jak to tu vypadá teď ... Startujeme blogem z města, které nikdy nespí, Veganem v USA - New York. Držte si klobouky, bude to jízda!

Vaše

I.❤