Když jsem začala letecky cestovat po světě, vůbec jsem v té době neřešila své stravování. I tak mi však málokdy na palubě letadla podávané jídlo chutnalo a cestování tímto dopravním prostředkem na delší vzdálenosti pro mě bylo docela náročné. Tenkrát jsem navíc vůbec netušila, že je možné vzít si s sebou na palubu i vlastní jídlo a tak jsem většinou docela hladověla a těšila se, až přistaneme na pevné zemi a já si budu moci dát něco pořádného k snědku. Poté, co jsem změnila své stravovací návyky jsem cestovala letadlem poprvé až vloni v rámci Operace PUSA.
Vloni jsem letenky do USA nepořizovala já a navíc jsem měla utkvělou představu, že když jsme je koupili přes takový ten vyhledávač nejlevnějších letenek, že nemám nárok vybírat si, co dostanu na jídlo. Rozhodla jsem se, že to nechám plavat a vyjednala si na palubě letadel přes oceán tam i zpět u letušky alespoň kompromis ve formě několika rostlinných salátů, které se neudaly a z menu vyjedla suchou rýži. No, žádná hitparáda. U kratších letů v rámci Evropy jsme fasovali sendviče, takže ty, i přesto, že byly vegetariánské, jsem darovala ostatním členům rodiny. Tentokrát jsem se však rozhodla, že se chci opravdu regulérně najíst a že se kvůli tomu klidně i postavím na hlavu.
Psala jsem to už na facebooku, ale napíšu to i tady. Posledním impulzem k tomu, abych se posnažila zařídit si veganské jídlo v letadle byla videa od Veronica Leroy. Ta nedávno během 4 měsíců procestovala kus Asie s batohem na zádech. Když jsem viděla toto její video, věděla jsem, že chci taky konečně v letadle jíst jako rovnocenný člověk. A tak jsem jí napsala dotaz, jak si to zařídila ona, parádně jsme pokecaly a pustila jsem se do zařizování.
Měli jsme už koupené letenky z Vídně do Bangkoku s přestupem v Dubaji od letecké společnosti Emirates. Už jen fakt, že jsme letěli "s Emirátama" mi dodával na jistotě, že tentokrát se opravdu v letadlech dobře najím. Letenky jsme původně pořídili přes třetí stranu, vyhledávač Go to gate. Dostali jsme rezervační čísla letenek a pak si vyhledali podrobnosti o našich letech přímo na stránkách Emirates. Tam už na nás čekala kolonka s výběrem stravování a obrovské množství možností od ovocného salátu (raw) přes bezmasá jídla, indická jídla, košer jídla až po jídlo vegetariánské. Chvíli jsem tápala, neb nikde nebyla položka čistě veganského jídla, nicméně po najetí myši na volbu se objevil podrobnější popis a my zjistili, že právě vegetariánská možnost je zde chápaná jako veganské menu. Stačilo pár dalších kliknutí a mohla jsem se začít těšit, co dobrého v letadle dostanu. Nespornou výhodou speciálních menu je také fakt, že je servírují jako první, takže zatímco ostatní čekají, až na ně přijde řada, vy už si dávno pochutnáváte.
Přesně jak píšu, tak se taky stalo. Ještě, než posádka začala roznášet běžná menu, přišla za mnou letuška s táckem, překontrolovala, zda jsem si opravdu objednala vegetariánské menu a už jsem to měla na stolečku. U Emirates mě taky velmi mile překvapilo, že nepoužívají plastové, ale klasické kovové příbory na více použití. Jídlo bylo výborné, to jistě vytušíte i z přiložených fotek. Bylo skvěle vychucené, což jsem popravdě ani moc nečekala a taky dobře nutričně vyvážené. Jídlo v druhém letadle mě vizuelně tolik nenadchlo, ale když jsem ho ochutnala, musela jsem uznat, že to je fakt dobrota. Šlo o malé hříbky s kapsičkami plněnými asi luštěninovou mixovanou směsí s rajčatovou omáčkou. Mňam!
Kdyby se vám náhodou z jakéhokoliv důvodu stalo, že si nestihnete jídlo přenastavit před odletem a to minimálně 24 hodin předem (ale každá společnost může mít jinou časovou rezervu), určitě zkuste dopravci zavolat a/nebo se zeptejte na veganskou možnost stravy přímo u check-inu a pak se připomeňte posádce ještě přímo při nastupování do letadla. Většinou dělají všechno, co je v jejich silách, aby vám vyšli co nejvíce vstříc, čehož jsem byla i svědkem v letadle z Dubaje do Bangkoku. Paní si nestihla přenastavit požadované jídlo a i přesto, že na běžném menu měli na výběr ze dvou jídel, ani jedno nebylo vegetariánské. Nakonec však letuška sehnala bezmasou variantu a dala paní navíc instrukce, jak si zařídit vege variantu i v jejím dalším letu, na kteý přestupovala.
Vnitrostátní lety jsou trošku náročnější, ale záleží, jak se to vezme. U těch nízkonákladových bývá celkem zvykem, že na palubě nedostanete v ceně letenky jídlo ani pití a pokud byste něco chtěli, mají k dispozici pár možností s platbou přímo v letadle. Když jsem takhle letěla přes státy, povedlo se mi pořídit hummus s kukuřičnými krekry, nicméně v Thajsku žádnou veganskou možnost jídla na našem letu nenabízeli. Pokud máte kratší let, zmáknete to v pohodě i bez jídla, pokud však máte let delší, jako jsme měli třeba i my vloni přes státy, vřele vám doporučuji vzít si s sebou vlastní jídlo do letadla. Tato možnost mi velmi dlouho vrtala hlavou a trvalo mi několik let, než jsem se odhodlala dát si do příručního zavazadla nějaké jídlo :D. Teď už nad tím jen kroutím hlavou, proč jsem to nedělala už dávno.
Zatímco vodu (a jakékoliv jiné tekutiny nad 100ml) v lahvi vám při kontrole příručních zavazadel zabaví, jídlo mi vždycky prošlo. S vodou to tedy dělám tak, že ji vypiju před kontrolou, vezmu s sebou prázdnou láhev a v prostoru před branami si dočepuju plnou na "pítku". Ty bývají snad na každém rohu. Pokud máte jídlo originálně balené z obchodu, máte vyhráno určitě. Zatím se mi nestalo, že by mi cokoliv zabaleného vzali a vyhodili. Méně jistá už jsem si byla u vlastního, čerstvého jídla, třeba u mé oblíbené domácí čokoládové energy tyčinky, ale i ta prošla několikrát kontrolami bez jakýchkoliv problémů. Stejně jako čerstvé banány, jablka, očištěné a nakrájené mrkve v sáčku na potraviny, oříšky, semínka a další variace "studentských" směsí sušeného ovoce nebo tousty. A přesně tohle vám přijde vhod, pokud jste stejná povaha jako já a sotva dosednete v letadle na své místo, už byste nejraději něco jedli. Samozřejmě záleží i na tom, jakou náladu má zrovna kontrolor u pásu, ale když budete milí, určitě to zvládnete na jedničku. No a když nemáte nic připraveného s sebou "z venku", vždycky se dá sehnat spousta různého jídla i v zóně před branami, ale tam už si za dobroty připlatíte.
Pevně věřím, že vám tento článek dodal odvahu a chuť nebát se zařídit si jídlo podle vlastních představ i v situacích, jako je cestování letadlem. Doba pokročila a je moc příjemný pocit, když vaše potřeby posádka letadla respektuje a snaží se vám vyjít vstříc. Nebojte se proto zeptat, informovat se a vyjednávat. Rozhodně to stojí za to!
Vaše
I.❤
